Rodinný azyl Dej pac!

Vloupání do hlavní provozovny a napadení pracovnice útulku

V pondělí nám volal pan starosta z obce Zachotín, aby si telefonicky objednal služby – odchyt a azyl pro neznámého psa pohybujícího se po obci bez pána a bez visačky s tel. číslem.

Předmětného psa se nálezci podařilo zavřít v oploceném prostoru, kam pes vnikl. V tomto prostoru jsem psa odchytla, přemístila do auta, načetla mikročip, díky kterému se podařilo zjistit majitele, který se mi vzápětí telefonicky ozval. Majiteli jsem potvrdila, že jsem odchytla jeho psa, informovala jsem jej, že se jedná o službu objednanou obcí Zachotín a také o tom, že budu potřebovat údaje o psu a majiteli do formuláře pro navrácení psa, který je součástí zákonem stanovené povinné evidence útulků. Majitel mi sdělil, že je z obce vzdálené cca 5 km, tak jsme se dohodli, že jakmile dojedu do provozovny v Častoníně, zavolám mu, dořešíme administrativu a psa si může následně hned vyzvednout. Po mém příjezdu jsem naznala, že psa ponechám v bezpečně uzavřeném vyhřátém autě, neboť administrativa běžně zabere 5 minut plus cesta taktéž 5 minut, zároveň jsem nechtěla z dobré vůle zbytečně majitele zatěžovat poplatkem 250 Kč za započatý den umístění psa do karantény, která se musí následně dezinfikovat. Majiteli jsem tedy ihned volala, spolupracoval, uvedl jméno psa a že je psu rok. Vše bylo standardní do chvíle, kdy jsme se dostali k otázce úhrady poplatku za odchyt – náklady na odchyt dle ceníku činí 1140 Kč. Majitel mi sdělil, že si myslel, že odchyt dělám, protože jsem hodná, rozzlobil se, že je služba hrazená a začal mi vulgárně nadávat, urážet mne a vyhrožoval irelevantními právními postupy a zavěsil.

Bylo skoro 20 h tak, pokračovala jsem dokončit poslední práce – otevřela jsem vrata ze zahrady do stodoly, protože jsem se chystala zavést kozy z pastvy do jejich chléva ve stájce. Ve stájce je umístěný také pes, kterého jsem před převedení koz odložila do pobytové klece, aby na kozy během převádění nezaútočil, neboť chlév nemá další jiný vchod. Uvědomila jsem si, že naše pracovnice už bude také na odchodu, odběhla jsem ji ještě na verandu pozdravit a poděkovat za odvedenou práci a v tu chvíli jsme uslyšely silný štěkot psů z vnitřních kotců v horní části stavení. Ihned jsem se tam vrátila a ze stájky vyšel cizí muž, páchnoucí na několik metrů alkoholem. Nechal po sobě otevřené troje dveře a snažil se pokračovat do obytné části. Okamžitě jsem ho požádala, aby opustil provozovnu, muž na to nereflektoval, tlačil se do bytu, sprostě nadával a doslova mě hrnul před sebou. Začala jsem křičet o pomoc, přiběhl můj starší syn Tomáš, manžel nebyl doma, měl noční směnu. Muž mne mezitím vtlačil do verandy a sám do ní též vnikl. Zde stála naše pracovnice a bylo vidět, že urychleně vytahuje telefon. V tu chvíli zazvonil i můj telefon, který jsem vytáhla z kapsy a přijala hovor od pana starosty, který mi sdělil, že před pár minutami ho napadl cizí muž, zřejmě majitel odchyceného psa, v jeho vlastním domě a sotva to dořekl, onen cizí muž mi vyrval telefon z ruky a roztříštil ho o dlažbu. Opakovaně jsem se snažila muže žádat, aby opustil můj dům, ale muž mne chytil za ramena a velmi hrubě odstrčil a snažil se pokračovat do předsíně. Se synem jsem se pokusili před ním zavřít dveře, ale muž je vysadil z pantů, chytl mi za předloktí a odsmýkl bolestivě pryč, abych mu nestála v cestě do bytu. Pokračoval do kuchyně, do ložnice, do dětského pokoje, všude za sebou nechával otevřeno. Můj desetiletý syn Ondřej byl v kuchyni, vylekal se a snažil se schovat do ložnice, ale jak muž pokračoval dál a dál bytem, syn si myslel, že ho muž honí a s panickou hrůzou běžel před ním. Protože je byt průchozí kolem dokola, pokusili jsme se se synem muži nadběhnout, ale nestihli jsme to. Všude otevřenými dveřmi začali procházet vylekaní vypuštění psi a muž pokračoval okruhem zpět do předsíně, kde začal otevírat dveře do karantény a další místnosti pro psí seniory. Vzhledem k tomu, že někteří psi jsou konfliktní a mohou způsobit napadení druhého psa, jiní jsou potenciálně agresivní vůči cizím lidem, další vnímají hospodářská zvířata jako kořist a muž nechával všude otevřeno včetně vnějších dveří ze stavení, hrozilo vzájemné napadení psů, napadení hospodářských zvířat, ale i únik potenciálně nebezpečných psů na veřejné prostranství a tím i napadení veřejnosti. Naštěstí se mě, kolegyni a synovi podařilo postupně vše zavřít, nicméně někteří psi unikli ven, naštěstí ne ti potenciálně nebezpeční a posléze jsem také zjistila, že muž rozvalil oplocení pastvy a kozy kamsi utekly. Obrovské štěstí bylo, že pes, který byl pár minut před vniknutím muže do objektu volně po stájce, byl v okamžiku vniknutí odložen v pobytové kleci. Tento pes – Hero – byl přijatý na útulek jako silně agresivní, s projevy zkratovitých reakcí, jaké jsou časté u psů drogově závislých majitelů. Pes je již delší dobu převychovaný, ale z cizích lidí má strach a při tom křiku a vypjaté situaci by na vetřelce pravděpodobně zaútočil. Vzhledem k tomu, že se jedná o křížence bojového plemene, mohlo vše dopadnout velmi tragicky. Mohl též otevřenou cestou vyběhnout ven do obce a kohokoliv dalšího napadnout. Tohoto psa venčíme pouze na vodítku a s náhubkem. Muž se nakonec zase vrátil před dveře do stájky a protože byl opilý a nedařilo se mu vyháknout petlici, kterou jsem mezitím důkladně zavřela, začal do dveří kopat. Snažila jsem se ho varovat, že jestli tam vnikne a pustí toho pitbula, že ho může zabít. Muž opakovaným kopáním ohnul petlici, ale konečně dorazila policie, přivolaná souběžně kolegyní a panem starostou, který odtušil, že je zle. Pan starosta též přijel, spolu s panem nálezcem.

Policisté se pokoušeli muže uklidnit, i podle nich byl opilý. Vyhrožoval jim a mírně se zklidnil až po výzvě, že budou použity donucovací prostředky. Následovaly výslechy všech osob, nafocení škody atd.

Protože jsem byla zcela vyčerpaná, v tu chvíli jsem si nepřála nic jiného, aby byl všemu už konec a mohla jsem jít pochytat uniklá zvířata, uklidnit vystresovaného Ondřeje a pokusit se napravit pokaženou oslavu 17. narozenin Tomáše. Proto jsem navrhla, že majiteli psa vydám a náklady na odchyt zaplatím ze svého. Majitel odmítl podepsat zákonem stanovený formulář, policisté navrhli, že písemně potvrdí, že odmítl podepsat. Majitel před policisty deklaroval, že pes neuteče a že mohu na jeho odpovědnost otevřít dveře auta a psa vypustit. Pes vyskočil, majitele nevítal, držel si odstup a měl stažený ocas, po chvíli se majiteli podařilo jej připnout na vodítko a nastoupit do auta.

Věc šetří Policie ČR.

Obzvlášť si vážím přístupu pana starosty, který místo aby ihned odjel do nemocnice, protože utrpěl otřes mozku a poranění krční páteře, ihned po napadení jel pomoci do útulku, protože se dovtípil, že zde bude násilí pokračovat.

Sdílení: