Fin našel nový domov v Černožicích. V novém domově dochází na cvičák, zvládá všechny základní povely. S kocourkem zatím nejsou kamarádi – Fin by si chtěl hrát, ale to kocour nechce opětovat. Samotu moc nemusí, ale i tomu se pomalu učí, snad si brzy zvykne. Panička píše: Letos v květnu jsme navštívili psí den, který se konal v Praze. Fineček se zúčastnil psího dostihu a soutěže v pojídání pamlsků na čas, v tom byl velice šikovný a soutěž vyhrál :D. A tento rok udělal veliký pokrok v důvěře k cizím lidem – ze začátku se nechtěl kamarádit s nikým, byl velice odtažitý, ale postupem času zjistil, že i ostatní jsou hodní a že mu nic neudělají. Je to náš mazel, který se rád povaluje v posteli. Je tak vděčný za jakékoliv pohlazení, hození míčku nebo kroužku. Vítá nás, i když jdeme jen s odpadky. Je to naše štěstí. Jsem velice vděčná, že ho mám. – A my jsme vděční za tak krásný domov pro Fina.
Fin je roční kříženec kokršpaněla a jezevčíka. Váží asi 10 kg a měří 38 cm v kohoutku, má delší nožky. Je to milý, aktivní, mazlivý pes s přátelskou povahou. Chvíli to však u něj trvá – je velmi bojácný a na první setkání s cizím člověkem reaguje se strachem. Bojí se také prudkých pohybů a neznámých hluků. Musí se na něj pomalu, je plašší, spoustu věcí nezná nebo z nich má hrůzu. Jakmile člověka pozná blíž a zjistí, že mu nic nehrozí, stane se z něj neuvěřitelně oddaný pes, který má neustálou potřebu být se svým páníčkem. S dětmi si rád hraje a mazlí. K jiným psům i fenám je snášenlivý. Fin má moc rád procházky, běhání, hraní; určitě by potřeboval trpělivější a aktivnější páníčky. Na vodítku zatím dost tahá. O samotě naříká, ale při troše trpělivosti se jistě naučí. Hygienické návyky pilujeme. Finovi zemřel majitel a neměl se o něj dále kdo starat, proto jej pozůstalá rodina odložila u nás, aby našel nový, skvělý domov.
Pozdravy z nového domova:
