Dne 5. 11. 2012 večer jsme přijali malého psíka ze sousední obce Strměchy, který zde přežíval od léta v čerpací stanici na naftu v kravíně, na hromádce listí. O pejskovi věděli zaměstnanci, kteří tam zacházeli, ale nevěnovali tomu pozornost. Až před 3 týdny přišla na pejska mezi obyvateli Strměch řeč a dvě místní maminky se na pejska zašly hned podívat. Přesto, že ho začaly pravidelně krmit, jeho stav se zhoršoval, dokonce přestal vycházet ven. Ženy ho odhodlaně odchytly (přestože byl poměrně plachý) a dovezly k nám.
Ani ne po týdnu se z něj stal obrovský mazel, který před člověka přijde a nosem mu nadzvedává ruku tak dlouho, dokud ho ruka nezačne hladit. Děti má také velmi rád, je naprosto tolerantní i k těm úplně nejmenším. S fenkami a pejsky se snáší bez problémů, jen je trošku žárlivý na pohlazení – má zřejmě veliký strach, že by mohl přijít o to velké štěstí, co ho potkalo ve chvíli, kdy už všechno vzdal… Nafťáček je malý psík, v kohoutku měří 30 cm, váží necelých 10 kg a je mu asi 3 – 4 roky. Jaká je minulost tohoto psíka zůstane asi navždy záhadou. Na obojku nebyl nalezen žádný údaj vedoucí k nalezení původního majitele, není čipovaný a na aviza o nálezu psa po okolních obcích, na internetu a facebooku nikdo nereagoval. K zamyšlení nad jeho záhadnou minulostí vybízí fakt, že Nafťáček zná spoustu věcí – umí podávat pac, skáče radostí, když vidí vodítko a významně se olizuje, když vidí vycházet stávající pečovatelku z obchodu a má hygienické návyky.
Naf bydlí v malé vesničce Haštal u Želiva – adoptoval si ho u nás nejmladší osvojitel dosud – osmnáctiletý student.
Pozdravy z nového domova:
