Rodinný azyl Dej pac!

Azyl Dej pac!

logo Dej pac!

Medík

Medík je bígl bicolor nalezen spolu s Flíčkem u Přelouče – pravděpodobně z množírny na pokusy. Původně jsme si mysleli, že se jedná o štěňata, ale jsou cca 1 až 2 rok staří, ovšem jsou asi o 10 cm nižší než je standardní kohoutková výška – zřejmě v důsledku podvýživy. Oba byli velmi hubení, plní parazitů. Medík musel absolvovat operativní odstranění vyhřezlé sliznice v dolní části obou očí.

Medík byl strašně bojácný, před lidmi okamžitě zalézal do boudy, byl pravděpodobně využíván na pokusy a člověka měl spojeného s přicházející bolestí. První dny a měsíce byly opravdu skeptické – Medík se před lidmi schovával, na procházce zalézal do vysoké trávy a v bytě si našel nejtemnější kout. Na první procházce strašně zmatkoval, táhnul na vodítku a hlavně se snažil ukrýt. Po cca dvou měsících postupně přestal jančit, dokonce se i začal na procházce vyprázdńovat, pít z rybníka, začal si chodit zaplavat a občas něco očuchával. Nikdy však neznačkoval. Téměř půl roku jsme se snažili Medíkovi pomoci k navrácení důvěry k člověku. Zpočátku jsem měla pocit, že ten chudák se nikdy dobrovolně k člověku nepřiblíží. Také absolvoval týden na neúspěšné adopci. Až několik posledních týdnů u nás se začal měnit. V kuchyni už neležel s hlavičkou zatlačenou za kredencem jako první dny, ale chodil za mnou jako ocásek a neustále mi opatrně očuchával. A pak, světe div se, nechal se hladit!!! Když si ho ta nová, milá a příjemná slečna odváděla na vodítku do auta, díval se na mně zoufalým výrazem a šíleně ke mně táhl. Vždycky mám strach, když odchází pes do nového domova, ale o Medíka jsem měla strach ještě větší… Slečna však byla rozhodnutá a šla do adopce s takovým nasazením, že se veškeré mé obavy ukázaly jako naprosto zbytečné. Z Medíka je prvotřídní mazlíček!

 

Panička referuje:
Jde to tak rychle, že je to neuvěřitelný. Už si začal i sám hrát. Řešíme téma – jeho hračky – moje ponožky, boty, pásky. Moje postel – jeho pelíšek. Začíná být z něho raubíř. Doma už se otrkal, tak je s ním prča. Bude to i tím, že je se mnou skoro pořád a hodně si s ním povídám. Začíná chápat. Včera se Medík projevil jako pejsek s velkým srdíčkem. Dostal nový pelíšek, uložil do něj plyšovou želvu a opičku, co se váleli na podlaze, a šel spát ke mně do postele.

Pozdravy z nového domova:

Přejít nahoru