Ditku našli dobří lidé spolu se sestřičkou v lese jako čtyřměsíční štěňata u obce Krasoňov u Humpolce – fenky měly hroznou žízeň a bály se tam tak samy. Sestřičku si nechali a Ditku dovezli k nám. Ditka je veselé, hravé a zvídavé štěně se zdravým sebevědomím a absolutní důvěrou ke všem lidem. Její specialitou je sjíždění svahů nebo meziček ležmo bokem :D.
Ditu jsme přejmenovali na Sissi. Nejprve jsme ve fázi, kdy se s fenkou učíme základní povely, jako Sedni, Čekej, Fuj, Dej pac, a také odložení a přivolání. Vše nám zatím funguje tak na 50%. Sissinka je hodně svéhlavá a když je rozdováděná, tak má zatemněno. Ale jsme si jistí, že důsledností se to spraví. Rovněž přidáváme povel Dolů, protože Sissinka má zvyk strkat tlapky a čenich kam nemá, zejména na kuchyňskou linku apod. a nechceme to tolerovat. Chození na vodítku je o nervy, ale to se taky časem upraví. Souvisí to s její neskutečnou zvědavostí na všechno co se kolem ní děje. Na dlouhé procházky chodíme dvakrát denně. Naučila se už také spát ve svém pelíšku i když měla zpočátku snahu lézt k nám do postele. Svou potřebu již řádně vykonává venku a umí si naznačit, když chce jít ven za tímto účelem. Schody nahoru i dolů ji nedělají problémy. Jízda autem je celkem v pohodě, chvilku řádí, ale pak se uklidní a dívá se z okna. Vozíme ji připoutanou na zadním sedadle, kde má daný pelíšek. Chodíme na zahrádku, kde je jí dobře a už si to tam hlídá a štěká na „šupáky“ jdoucí kolem. Je velmi hravá a mazlivá a snaží se být pořád s námi, problematické bude nechat ji někdy samotnou doma, ale to se nebude stávat často a už jsme to taky zkoušeli s pozitivním výsledkem.
Ještě vám popíšeme jednu humornou situaci. Máme doma v jednom pokoji na stěně velké zrcadlo, Sissinka v něm objevila „cizí vetřelkyni“ a hluboce, temně a výhružně na sebe vrčela.
Pozdravy z nového domova:
