Bambulka

Sdílení:

Bambulka je kastrovaná psí seniorka, je jí minimálně 17 let. Váží 13 kg a měří 45 cm v kohoutku. Odložila ji u nás majitelka. Bambulka je klidná a hodná holčička, velmi vděčná a nenáročná. Nejvíce ožije na procházce, zvládne i půlhodinovou procházku nenáročným terénem. Snáší se bez problému se psy, má ráda děti. Bambulka je již zcela hluchá, křehká, co se týče kloubů a páteře. Pár měsíců po přijetí k nám jí vypadla zadní nožka z kyčle. V narkóze ji veterinář vrátil zpět, po rehabilitaci, kloubní výživě a kyselině hyaluronové se opět dostala do stabilizovaného stavu. Průběh narkózy byl napínavý, zpočátku nedýchala. Z toho důvodu a také vzhledem k jejímu věku jsme dlouho zvažovali kastraci, nakonec opakující se hormonální problémy a náběhy na pyometru nás přiměly k podstoupení další narkózy a kastrace, protože již nebylo na výběr. Přestože pooperační rekonvalescence byla pro Bambulku hodně náročná, vybojovala si další kousek života a nyní si užívá dalších krásných dnů. Navíc po magnetoterapii na bolavá záda úplně ožila a dokonce začala i zlobit. Žádný pes si netroufne přiblížit k její mističce, všechny vetřelce velmi rázně vypakuje. Bambulce již zbývá krátký čas do konce života. Svěříme ji pouze člověku, který si plně uvědomuje, že v jejím případě jde o doprovázení na cestě z tohoto světa. Samozřejmostí jsou časté návštěvy veterináře.

Bambulka dožije v našem azylu – už je u nás přes 2 roky a případnou změnu by nesla velmi těžce. Bydlí v hlavní provozovně v Častoníně, kde obývá pelíšky a gauč v kuchyni u kamen, má pravidelné procházky se psími kamarády a spoustu rukou na mazlení. Snažíme se jí konec života co nejvíce zpříjemnit a zlepšit. Bambulka dostává pravidelně injekce (Bonharen) na zlepšení pohybového aparátu, které ji velmi pomáhají. Také užívá Cimalgex, což jsou tabletky, které se využívají při léčbě bolesti a zánětu spojeného s osteoartritidou. Dále užívá Alavis Triple Blend (jako dalších několik svěřenců azylu).

Dnes 13. 11. 2020 jsme nechali odejít za duhový most naši psí stařenku, statečnou a houževnatou Bábušku – Bambulku. Poslední týdny už se neudržela na nohou, poslední dny i stěží zvedla hlavu. Zatímco srdíčko, trávení i další orgány běžely bezvadně, bolavá záda už jí neumožňovala se nejen udržet na nožkách, ale už se ani sama nedokázala najíst, napít nebo se olízat či podrbat. Dokonce se už ani nestočila do klubíčka, začínala mít proleženiny a oslepla na jedno oko. Sbohem, naše statečná bojovnice!