Zoban je 14 letý kastrovaný kříženec boloňského psíka. Váží 10 kg a měří 35 cm v kohoutku. Zobík je veselý a hravý psík. Je pro každou legraci – miluje míček, pošťuchování a kočkování s dětmi, mazlení, tulení. Doma pak většinu dne prospí. Zobánek je téměř hluchý a venku někdy bývá zmatený, pokud jde na volno, musíme ho mít stále na očích. Dobře se snese se psy i fenkami, jen má tendence je více obtěžovat nebo na ně zbytečně poštěkává. Zobíka k nám odložili majitelé, nenastavili mu hranice a pes vládl jim. Nakonec mu nemohli nasadit ani vodítko nebo mu dát misku, protože okamžitě kousal. Byl přijatý s velmi zanedbanou srstí – zcela pokrytý dredy, měl zanícené oči, uši a packu. Nyní je z něj heboučký frajer se sněhobílou srstí, který zcela zapomněl na svoji minulost. Menší ošetřování zvládne hravě, větší s náhubečkem, ale už je s ním vcelku dobré pořízení. Hledá klidného, důsledného a pevného majitele, který mu jasně vysvětlí, že pánem domácnosti je člověk a ne pes. Pak je Zob bezvadný a vtipný pes. Zobánek musel kvůli potížím s prostatou na kastraci. Jen co se zahojil, začal marodit s okem, na které přes veškerou snahu MVDr. Beránka z Pardubic, nevidí. Oko už je klidné, zato netrvalo dlouho a vytvořila se mu perineální kýla. Operace byla náročná a rekonvalescence také, ale za tu novou kvalitu života to úsilí jistě stálo – kdo by stál o to, aby mu střevo dělalo bouli na zádech a hovínko se muselo vydloubávat prstem. Také prodělal hloubkový zánět kůže, nakonec se podařilo dodiagnostikovat, že šlo o rozsáhlou reakci na štípnutí blechou. Dále absolvoval vyjmutí močového kamene, který mu znemožňoval čurání. Zobánek má zhoršenou funkci ledvin, navíc v jedné ledvině má cystu. Do konce života musí být na ledvinové dietě. Zoban k nám byl 24. 5. 2019 odložen majiteli.
30. 9. 2022
Přinášíme Vám moc smutnou zprávu. Po dlouhém pobytu u nás v útulku odešel Zobánek na věčný psí odpočinek. Strávil u nás 3 a půl roku. Za tu dobu měl celou řadu zájemců a návštěv, ale nakonec se pro něj nikdo nerozhodl. A všichni víme proč – Zobánek prostě v jednom kuse štěkal nebo vyluzoval všemožné zvuky. Navíc byl přijat už jako dvanáctiletý psí senior, zpočátku hystericky agresivní při většině běžných situací a navíc zdravotně zakomplikovaný. Po velmi razantní převýchově se z něj stal, až na drobné mouchy, milý, veselý a vtipný psík. Nicméně na veterině jsme si užili. Velmi záhy jsme mu nasadili ledvinovou dietu, a těch operaci, těch bylo – pro akutní epizody jako ucpaná močová trubice, perineální kýla, vypadlá kyčel, o zubech a prostatě (kastrace) nemluvě. Přestože mu přísná ledvinová dieta a řada podpůrných přípravků prodloužily život, ledviny se postupně opotřebovávaly až do fatálního selhání. Zobánek byl naštěstí velmi silná osobnost a že je něco v nepořádku si připustil pouhých pár dní před smrtí. Předposlední den ještě se smečkou oběhl náš procházkový okruh a večer snědl renální konzervičku, ale to již jen díky podpoře intenzivní infuzní terapie a medikace na trávení. Další den už ztratila i ta účinek a nebylo cesty zpět. A tak jsme se s naším malým Zobánkem rozloučili…
