Norma je asi 12 letá kastrovaná fenka, možná kříženec německého ovčáka. Váží 20 kg a měří 43 cm v kohoutku. Norma je přes všechny své zdravotní obtíže hodná fenka. Nejvíce ze všeho je ale umazlená. Velmi dobře vychází se psy a fenami. V předchozím útulku jí byla operována torze žaludku, sleziny a jater a odstraněna bulka na boku. V důsledku prodělané torze má křehkou metabolickou rovnováhu – je zcela intolerantní ke granulím, musí dostávat několikrát denně maso, nyní zvládá již jen vařené. Žaludek má dlouhodobě ochablý, někdy jí nebývá dobře. Při přijetí k nám byla také výrazně anemická, pozdější detailní diagnostikou bylo zjištěno, že má srdeční červy – dirofilarie. Léčbou se jejich přítomnost podařilo dostat do kontrolovatelného stavu a krevní obraz se vrátil do normy. Dalším zásadním problémem je artritida a spondylóza. Normička má prohnutá záda, prošlapy a křivý postoj – poslední dobou hůře chodí, zvládne již jen kratičkou procházku. Norma je dlouhodobě v péči kliniky v Jindřichově Hradci a již při prvních vyšetřeních se spekulovalo o onkologické příčině většiny obtíží. Toto podezření se před půl rokem potvrdilo již viditelným nálezem různých útvarů v dutině břišní, ať už ohraničených, měřitelných, tak difuzních. S tím souvisí též zhoršené funkce jater a rozvinuvší se hypoglykémie – Norma dostává při pravidelných dávkách krmiva též glukozu, jinak dostává záchvaty (křeče, pomočení). Zároveň je již zcela závislá na kortikoidech. Při dodržení přesného stravovacího a léčebného režimu zatím funguje většinu času dobře, vítá, baští, mazlí se a někdy donese i hračku. Je však v poslední fázi života, kdy nádory se natolik rozšíří, že postupně vyhrají boj nad paliativní léčbou.
Norma se měla z nevydařené adopce vrátit do útulku, odkud byla původně adoptována, po dohodě jsme ji však přijali 6. 7. 2020 k nám.
19. 3. 2022 Přinášíme Vám moc smutnou zprávu – naše Normička už není s námi v častonínské smečce. Před třemi týdny jsme konstatovali, že dnů, kdy je jí dobře, je již podstatně méně než těch, kdy s chutí jí a dojde na kratičkou procházku. S veterinární klinikou, která se o ní celou dobu pobytu u nás starala, jsme se po nepříznivém výsledku vyšetření dohodli, že jí nasadíme ještě kortikoidy, ale ne již léčebně, ale paliativně, protože nádory v bříšku byly na sonu opět mnohem a mnohem větší než na minulé kontrole. Po nasazení Norma ještě trochu pookřála, ale poslední dny bylo znát, že je jí zle, nejedla, většinu dne byla apatická, nezabrala ani podpůrná kapačka, a tak jsme vyrazili opět na kliniku. Tušila jsem, že je to naše poslední cesta a výsledek kontroly to potvrdil – játra porušená, doslova prožraná nádory a plné bříško opět o velký kus zvětšených novotvarů. Paní veterinářka konstatovala, že jediné řešení je euthanazie. Nechali jsme Normičku odejít.
